Advent v České republice není jen časem příprav na Vánoce, ale i obdobím, kdy děti i dospělí zažívají kouzlo mikulášských tradic. Každý rok večer 5. prosince prochází městy a vesnicemi Mikuláš doprovázený čertem a andělem. Mikuláš, oblečený do biskupského roucha, rozdává dětem sladkosti za písničky nebo básničky, zatímco čert straší ty, které během roku zlobily. Na druhé straně anděl symbolizuje dobrotu a klid, čímž přináší rovnováhu mezi odměnou a pokáráním. Pro mnoho dětí je to nejen zábava, ale i chvíle napětí a očekávání.
.
V České republice má čert svou výraznou roli. Často jde o muže převlečené do kožešin s výrazně namalovaným obličejem a řetězem, který chrastí, aby děti ještě více vystrašil. Některé obce pořádají veřejné akce, kde se tyto tradice odehrávají, včetně pekelných průvodů, což dodává mikulášskému večeru jedinečnou atmosféru. Dospělí využívají tuto příležitost k posezení u svařeného vína na adventních trzích a děti se s napětím těší, co jim Mikuláš přinese.
.
V sousedním Rakousku mají mikulášské oslavy podobný základ, avšak klíčovou postavou vedle Mikuláše je zde Krampus – děsivá bytost, která se od českého čerta liší svým propracovaným vzhledem. Krampus, často s rohy a děsivou maskou, má za úkol především strašit. V rakouských regionech, jako je Tyrolsko nebo Salcbursko, se každoročně pořádají tzv. Krampuslaufy – průvody Krampusů, které jsou doprovázeny dramatickými efekty, hlasitým bubnováním a světelnými instalacemi. Zatímco český čert působí hravějším dojmem, Krampusova přítomnost je záměrně mnohem děsivější.
.
I přesto, že tradice v obou zemích mají odlišný charakter, jejich cíl zůstává stejný – připomenout dětem hodnotu dobrého chování a dospělým nabídnout chvíli k zastavení a vychutnání adventní atmosféry. České mikulášské tradice jsou více rodinného rázu, zatímco rakouské oslavy s Krampusem mají často dramatický a spektakulární charakter. Bez ohledu na zemi však tyto tradice dokládají bohatost evropského kulturního dědictví a jejich schopnost spojit lidi v kouzelném čase před Vánoci.
